Používáme cookies. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte.

Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.


Celulitida
PŘÍČINY:
Celulitida je označení používané v kosmetice pro popis specifických změn v podkoží. Jedná se o výraz nesprávný. Celulitida – latinsky cellulitis – je ve skutečnosti zánětlivé onemocnění pojivové tkáně podkoží, které bývá vyvoláno nejčastěji bakteriální infekcí. Typicky se projevuje na kůži, která byla před tím popálena, došlo k poštípaní hmyzem nebo vzniklo poškození v důsledku opakovaných intravenózních injekcí. Správný český výraz pro "kosmetickou" celulitidu je pomerančová kůže, odborně označovaná jako adiposis oedematosum. Tuková tkáň v podkoží je sestává z tukových buněk – adipocytů – které hromadí tuk a tvoří přirozený hraniční "polštář" mezi kůží a vnitřním prostředím. Tyto buňky jsou zachyceny v síti tvořené vazivem. Vlivem mnoha vnějších i vnitřních faktorů může nastat zmnožení kolagenních vláken se současným poškozením lymfatických cév. Nastane situace, kdy vedle zvětšení tukových buněk se objeví jejich nerovnoměrné rozložení ve zbytnělém vazivu – důlky a hrbolky viditelné na kůži – se současnou poruchou odplavování rozkladných produktů tukových buněk lymfatickými cévami – objeví se mírný otok. Kombinace těchto projevů vede ke stavu označovaném jako celulitida. Vzhledem k tomu, že proces aktivity adipocytů a vzniku kolagenních vláken je řízený hormonální, uplatňují se zde i vlivy steroidních hormonů. V některých případech může být "celulitida" spojena s některými onemocněními vaziva nebo tukové tkáně.
 
TYPICKÉ PROJEVY:
Na kůži především v oblasti stehen a hýždí se objeví známky zhrubění, nerovnoměrný povrch a mírný otok. Terén připomíná kůru pomeranče.
 
TYPICKÝ VĚK:
nad 30. rok
 
PŘEVAŽUJÍCÍ POHLAVÍ:
převažují ženy, výskyt u mužů však není zcela výjimečný
 
RIZIKOVÉ FAKTORY:
hormonální vlivy, genetický defekt metabolizmu tuků a tvorby kolagenního vaziva, porucha funkčnosti cév především lymfatického systému, chronické choroby vaziva, některá onemocnění imunitního systému, poruchy funkcí ledvin. Celulitida se často objevuje i u narkomanů, kteří si opakovaně injikují drogy v do stehen a hýždí. Obezita není přímým rizikovým faktorem, ale u disponovaných osob zvyšuje její riziko.
 
LÉČBA:
Pokud je přítomné onemocnění, které projevy celulitidy vyvolává, vždy se léčí taková choroba. Při prostých projevech pomerančové kůže se používají chirurgické metody odstranění tuku někdy v kombinaci s ultrazvukem. Tyto metody jsou relativně účinné, ale musí jim předcházet důkladné interní vyšetření především z dlvodu rizika embolie. Často používaná neinvazivní ultrazvukové nebo infra "luposukce" není ve skutečnosti liposukcí, protože těmito metodami není tuku odsáván. Jejich účinek je při srovnání s klasickou invazivní liposukcí velmi sporný nejen u celulitidy. Určitou alternativu chirurgického zákroku představuje injekční aplikace látek uvolňující tuky, především fosfatidylcholinu.
 
KOSMETICKÁ PÉČE:
Je velmi důležitá především při počínající celulitidě. Její součástí je rovněž úprava stravovacích návyků a pohybového režimu. Celulitida je spojená vždy s poruchou mikrocirkulace, proto jsou pro kosmetickou péče určující postupy, které zvyšují spotřebu tuku v postižené tkáni, prokrvují ji a usnadňují odtok zbytků tuků krevním a lymfatickou cestou. Při nich se uplatňují některé rostlinné extrakty – např. japonská bylina Missima Saiko, která podporuje odplavování tuků z přilehlé oblasti nebo koenzym A, jehož nabídka podporuje metabolický rozklad tuků.